2 Chronicles 7
1 A za Šalomounova skončení s modlením sestoupil z nebes oheň a pohltil vzestupnou oběť a jiné oběti a dům naplnila Hospodinova sláva,
2 a protože dům Hospodinův naplnila Hospodinova sláva, nemohli kněží do domu vstoupit;
3 a všechny děti Isráélovy hleděly na sestoupení ohně a Hospodinovy slávy na dům, i klesli, obličeje k zemi, na dlažbu a jali se klanět a přinášet chválu Hospodinu, že je dobrý, že jeho laskavost trvá navždy.
4 A král a všechen lid před tváří Hospodinovou obětovali oběti,
5 i obětoval král Šalomoun oběť skotu, dvacet a dva tisíce kusů, a drobného dobytka sto a dvacet tisíc kusů; tak zasvětili, král a všechen lid, Boží dům.
6 A kněží stáli na svých vykázaných místech, i Lévíovci s nástroji hudby Hospodinu, jež zhotovil Dávíd, král, k přinášení chvály Hospodinu, - že jeho laskavost trvá navždy, - při Dávídově velebení jimi; a naproti nim troubili kněží, a všechen Isráél, ti stáli.
7 A Šalomoun posvětil vnitřek nádvoří, jež bylo před domem Hospodinovým, neboť tam obětoval i vzestupné oběti a tuk obětí pokojných hodů, protože oltář z mosazi, jejž Šalomoun zhotovil, nemohl pojmout ty vzestupné oběti a oběti dar u a tuk.
8 A v onen čas uspořádal Šalomoun na sedm dní slavnost, a s ním všechen Isráél, velmi veliké sejití, od příchodu k vstupu do Chamáth u po potok Egypta,
9 a v osmý den konali slavnostní shromáždění, totiž konali zasvěcení oltáře po sedm dní a po sedm dní slavnost.
10 A ve dvacátý a třetí den sedmého měsíce lid propustil k jejich stanům; byli veselí a v dobré náladě nad dobrem, jež způsobil Hospodin Dávídovi a Šalomounovi a Isráélovi, svému lidu.
11 Tak Šalomoun dohotovil dům Hospodinův a dům krále; a vše, co vstoupilo na srdce Šalomounovo stran učinění v domě Hospodinově a v jeho domě, přivedl ke zdaru.
12 A v noci se Šalomounovi ukázal Hospodin a řekl mu: Uslyšel jsem tvou modlitbu a vyvolil jsem si toto místo za dům obětí.
13 Budu-li chtít uzavřít nebesa, a by nebylo deště, a neb zavolat-li na kobylky k o žrání země, a neb jestliže budu pouštět mezi svůj lid mor
14 a oni se budou ponižovat, můj lid, oni, nad nimiž je vzýváno mé jméno, a budou se modlit a hledat mou tvář a od vracet se od svých zlých cest, pak já z nebes budu slyšet a odpouštět stran jejich hříchu a uzdravovat jejich zem.
15 Nyní budou mé oči otevřené a mé uši pozorné k modlitbě za toto místo
16 a nyní jsem vyvolil a posvětil tento dům, aby tam navždy bylo mé jméno; i budou tam po všechny dni mé oči a mé srdce.
17 A ty, jestliže budeš před mou tváří chodit, jako chodil Dávíd, tvůj otec, totiž k jednání podle všeho, co jsem rozkázal, budeš dbát mých ustanovení a mých předpisů,
18 pak budu utvrzovat trůn tvého kralování podle toho, jak jsem uzavřel smlouvu vzhledem k Dávídovi, tvému otci, výrokem: Nebude ti vytínán nikdo vládnoucí v Isráélovi;
19 jestliže se však vy budete od vracet a opouštět má ustanovení a mé předpisy, jež jsem předložil vaší tváři, a odcházet a sloužit jiným bohům a klanět se jim,
20 pak je budu odervávat z povrchu půdy, již jsem jim dal, a tento dům, jejž jsem posvětil svému jménu, odvrhovat zpřed své tváře a vy dávat jej mezi všechny národnosti za přísloví a k posměchu,
21 a no, tento dům, jenž je vyvýšen, - stran každého přecházejícího mimo něj: Bude se hrozit a říkat: Čím to, že Hospodin takto učinil této zemi a tomuto domu?
22 A budou říkat: Protože Hospodina, Boha svých otců, jenž je vyvedl ze země Egypta, opustili a chytili se jiných bohů; proto na ně Hospodin přivedl všechno toto neštěstí.